Navzdory pozitivní předpovědi počasí se na obloze kupily temné mraky, které zvěstovaly příchod bouřky a do začátku naší dlouho plánované akce zbývaly pouhé dvě hodiny.

Jsem příznivec krátkých a jasných textů, ale úkol vměstnat do dvou odstavců můj vztah k Maltézské pomoci, je opravdu výzvou a přinesl mi i řadu otázek.

Úterý 18. dubna bylo uplakané a zimomřivé. Všichni se snažili utéci někam pod střechu a tvářili se mrzutě.

Začátkem roku 2008 jsem jel vlakem do Českého Brodu a všiml jsem si plakátku Maltézské pomoci vyvěšeného v chodbičce. Přečetl jsem si, že hledají dobrovolníky.

V osmém čísle letošního ročníku Katolického týdeníku vyšel článek o dobrovolnickém programu "Adopce seniorů", který je realizován v Praze.

V posledních týdnech na zimu nadáváme všichni. Zabaleni do mnoha vrstev svého nejteplejšího oblečení netrpělivě podupáváme na zastávkách a několikaminutové intervaly městské dopravy se nám zdají zoufale dlouhé.

V polovině listopadu už většina z nás začíná vyhlížet advent a plánovat vánoční svátky. Naši klienti zase vyhlíží otevření nočních přístřešků, které jim umožní přespat v zimě v suchu a teple. 

Vždy jsem měla pro své okolí poněkud nepochopitelný zájem, totiž filosofii. Po maturitě jsem se ji vydala studovat i s vědomím toho, že mi titul jistotu žádného dobře placeného místa nepřinese.

Jmenuji se Hanka. K práci osobní asistentky v Maltézské pomoci jsem se nedostala ve šťastný moment, ale přesto je pro mě starost o seniory opravdovým štěstím.