Hledáte v těchto náročných dnech způsob, jak zpestřit program někomu, o koho pečujete? Ať se jedná o jednotlivce či o skupinu, rádi bychom vás upozornili na další z inspirujících titulů knihovny naší pražské pobočky. Třeba ho objevíte v městské či obecní knihovně, případně na internetu. Tentokrát se jedná o knihu dvou rakouských autorek Lore Wehner a Ylvy Schwinghammer, která vyšla česky pod názvem Smyslová aktivizace v péči o seniory a klienty s demencí.
Když jsem zjistila, že Lore Wehner, autorka knihy o smyslové aktivizaci, se dlouhodobě zabývá Montessori pedagogikou, probudilo to ve mně zvědavost. Vybavila jsem si Montessori školy a školky, jejichž hlavní zásadou je: „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ Hlásí se tak k odkazu italské lékařky, pedagožky, filozofky a vědkyně Marie Montessori (1870 – 1952), která coby lékařka pečovala jak o mentálně postižené děti, tak o děti chudé vyrůstající v prostředí bez podnětů. Ve své době si jako první uvědomila, že pokud děti při svých aktivitách zapojí všechny smysly, rychle se učí a navzdory svému handicapu dělají viditelné pokroky.
Co tedy můžeme čekat od Montessori pedagogiky ve vztahu k zástupcům nejstarší části naší společnosti?
V knize se uvádí: „Montessori všedního dne znamená žít s plným vědomím prožívání, vnímat život všemi smysly, být aktivní, zůstat v pohybu a pokud možno ještě dlouho sám provádět „cvičení všedního dne“, jak to Maria Montessori nazývá. K tomu patří péče o tělo, péče o byt, příprava ranní kávy, jídel, samostatné oblékání, chození na nákupy a na procházky.“
I ve stáří je třeba podporovat lidské smysly, které s přibývajícím věkem slábnou a pomalu se vytrácejí. Důsledkem této ztráty jsou podle autorek deprese, agresivita nebo urychlující se demence.
V knize nás autorky postupně provedou sedmi oblastmi Montessori pedagogiky. Patří k nim: náboženská výchova, činnost a cvičení všedního dne, smyslová oblast, řeč, matematika, kosmická výchova a hudba.
V návaznosti na motto „Pomoz mi, abych to udělal sám“ nabádají čtenáře, aby každý, kdo pečuje o člověka v seniorním věku, byl především jeho citlivým průvodcem a povzbudil ho v úsilí starat se o sebe sama. Montessori přístup se zároveň vyznačuje důrazem na vhodné a bezpečné prostředí.
I když je kniha určená především pracovníkům domovů pro seniory, zajímavá může být i pro rodiny a v neposlední řadě pro jednotlivé pečovatelky či asistentky, které za seniory docházejí domů.
V knize najdeme praktické a vyzkoušené aktivity, kterými je možné se inspirovat. Odehrávají se v rámci střídajících se ročních období. Jsou tvůrčí. Respektují, že zatímco někdo rád poslouchá hudbu, další sbírá recepty a s oblibou peče, pěstuje rostliny, maluje nebo hraje společenské hry. Každá aktivita má svůj smysl a cíl. Někdy čtenář usoudí, že ji přece zná, ale teprve po přečtení řádek si uvědomí, čím vším je prospěšná. Důraz je přitom kladen na individuální přístup. Ten pečujícím osobám umožňuje dobrá znalost života a zálib člověka, o kterého se starají.
Kniha proto obsahuje i návod, jak vytvořit „životopis“ klienta, zahrnující nejen základní data, která jsme všichni zvyklí uvádět, ale například i otázky týkající se osobnosti klienta, jeho onemocnění, možností slovního vyjadřování, motoriky, osobních zálib a způsobu, jakým klient vyjadřuje emoce.
A na závěr si položme otázku, kterou v knize najdete hned na začátku: „Co si přejeme, až jednou zestárneme a budeme odkázáni na pomoc?“
Wehner L., Schwinghammer Y.: Smyslová aktivizace v péči o seniory a klienty s demencí, Grada, Praha 2013
Autorka: Iveta Czerná
Maltézská pomoc pomáhá seniorům v rámci služby osobní asistence, o které se více dozvíte zde.
