Jmenuji se Hanka. K práci osobní asistentky v Maltézské pomoci jsem se nedostala ve šťastný moment, ale přesto je pro mě starost o seniory opravdovým štěstím. Je to moje životní výhra. Bylo mi asi 45 let, z nemocnice jsem dostala domu těžce nemocnou maminku. Ano, celkem běžná situace, ale my měly, bohužel, vymezený čas, který během tří měsíců vypršel. Dala jsem v práci výpověď a veškerý čas trávila péčí o maminku. Po pár dnech mi bylo jasné, že ke své původní práci už se nevrátím. A takhle začala moje kariéra péče o seniory v Maltézské pomoci.

Se svými klienty trávím čas moc ráda. Je úplně jedno, jestli jsme na procházce, na plavání, u lékaře, v divadle, nebo doma vaříme či uklízíme. O vánocích pečeme cukroví a vánočky, kdo to zvládne, s tím jdeme na nejbližší adventní trhy. Někdy dostávám i „úplatky“.  Žádné peníze, něco lepšího,  uvaříme si společný oběd nebo kávu, když odcházím na dovolenou, tak si nesu třeba čokoládu. Na oplátku přinesu, co jsem napekla já. Anebo dostanu najednou pochvalu, že vnáším do jejich domova život a smích. Ne, ne, moje práce není jen pohoda. Řešíme i náročné zdravotní a někdy i psychické problémy (například zhoršení stavu či přípravu na operaci a obavy s tím spojené). Ale to už k životu patří, a nejen u seniorů. A mám i jednoho strašáka. Někteří moji klienti nemají úplnou rodinu, jiní mají své nejbližší daleko za mořem. A já vím, že jednou je dovedu až na konec jejich životní cesty.

A na závěr Vám řeknu moje heslo: žádný teror vlídnosti. Všichni ho známe a snažíme se ho dodržovat. Znamená to, co ještě klient zvládne a chce dělat, udělá sám. Bez pomoci svojí asistentky. No jo, někdy to taky nedodržím..

Přeji Vám hezký den.

Hanka

(Paní Hanka je služebně jednou z našich nejstarších asistentek v OA Praha. My, co jí známe dlouho, víme, že jejím typickým znakem je její nekončící úsměv a zářící oči. Hanka vychovala dvě děti, miluje psy a můžete ji potkat na rockovém koncertě.)