Úterý 18. dubna bylo uplakané a zimomřivé. Všichni se snažili utéci někam pod střechu a tvářili se mrzutě.

Klienti projektu Pomoc lidem v sociální nouzi měli ale radost. Uspořádali jsme pro ně totiž povelikonoční setkání s modlitbou, požehnáním i gulášem. Podařilo se nám dojednat zdravotní službu, a tak si klienti mohli nechat ošetřit své neduhy.

Přišlo za námi zhruba 100 lidí, při setkání všichni okolo sebe šířili úsměvy a vyptávali se na to, jak řešit své problémy. S některými jsme se domluvili na pozdější spolupráci.

To byl případ i pana B. Do nedávna pracoval jako dělník na stavbě. Bohužel nevěděl, že musí mít podepsanou smlouvu a mít placené sociální a zdravotní pojištění. Když se v zaměstnání zranil, tak mu mistr řekl, ať již do práce nechodí a že nemá nárok na peníze. Pan B. tím přišel o ubytování a nevěděl, kudy dál. Zároveň mu lékaři řekli, že musí svou zraněnou nohu nechat odpočívat, ale na hospitalizaci to prý není. Na ulici žil zhruba dva měsíce. Zdravotní stav se mu horšil. Domluvili jsme se na dalším řešení, aby se mu dařilo lépe než dosud.  Ošetření přímo na místě pán odmítl a rozhodl se to vydržet. Sejít jsme se měli o dva dny později nad konkrétními kroky. Bohužel byl nyní osud rychlejší, pan B. v den setkání náhle zemřel.

Příběh nekončí dobře, ale když jsem se zamyslel, přišel jsem na to, že i tady jsou momenty, které jsou pozitivní. Jeden z posledních zážitků pana B. byl teplý guláš a pobyt s lidmi, jež se na něho nedívají úkosem a snad mu i pomůžou. Možná je tohle to nejdůležitější na naší práci, dávat naději a dobré zážitky. Proto, abychom to mohli dělat, potřebujeme i vaši podporu. Děkujeme za ni.

Díky patří všem donorům poskytujícím finanční prostředky a těm, kteří nám pro klienty poskytnou třeba staré spacáky. V neposlední řadě díky úřadům, které s námi spolupracují na tom, aby nikdo neumřel na ulici. Bez vás všech by to nešlo.

Jan Kubačák, koordinátor projektu