Nízká nezaměstnanost problémy sociálně slabých nespasí

Každou chvíli v novinách čteme, jak máme nízkou nezaměstnanost. Podniky nemohou na volné pozice sehnat práce schopné lidi.  Není se tedy čemu divit, že jsou lidé naštvaní na ty sociálně slabé, kteří nikde nepracují a pobírají sociální dávky od státu. Proč se jednoduše neseberou a nejdou dělat, řeknete si.

Já pracuji s lidmi bez domova, s lidmi, kteří žijí na samém sociálním dně. Někdo se na něj dostal vlastní pílí, jinému dopomohla nešťastná souhra náhod. Rád bych ale poukázal na to, že pro některé lidi je prostě krajně nevýhodné pracovat, i kdyby takovou šanci dostali.

Příklad za všechny

Každý z nás potřebuje určité množství peněz na to, aby mohl každý měsíc zaplatit všechny své potřebné výdaje. Můj hrubý výpočet je přibližně 12 000 Kč. Pro jednoho člověka to zahrnuje bydlení na ubytovně, jídlo, tramvajenku, nějaké ošacení, hygienu atd. Zmíněná částka rozhodně není velká, naopak ještě budeme mít velké potíže s ní vyjít. Ale berme, že prostě stačí.  Zároveň to ale také znamená, že ztrácíte nárok na většinu sociálních dávek, které by vám mohly pomoci.

Čistý příjem

Pokud tedy budeme mít zaměstnání, kde bude na výplatní pásce více než těch 12 000 Kč, musíme si vše potřebné uhradit sami a nespoléhat se na sociální dávky. Výplata a celkový příjem však nejsou stejné pojmy.

Z výplaty se nám totiž můžou odečíst i nejrůznější částky jako je výživné, pojištění atd. Musíme mít tedy celých 12 000 Kč k dispozici, ale stejně z nich nic neušetříme na – reálné – nenadálé výdaje, třeba když se vám rozbijí brýle. Je jasné, že když člověk nic nevidí, nemůže ani nic vydělat. Musí si tedy koupit brýle nové, ale kde na ně vezme?

Půjčkami to začíná, ale i končí

Na nové brýle budete potřebovat nějaké 3 000 Kč. Abyste si je mohli koupit hned, a pokračovat v práci, tak si na ně půjčíte. Spočítáte si, že když vezmete 1-2 směny navíc, dokážete onu půjčku velice rychle splatit. Paráda, jste z toho venku, že? Ale nejste! Ono totiž stačí, aby se vám po dobu půjčky jen o trochu snížil příjem, a máte problém. Například kvůli týdenní pracovní neschopnosti.

Rázem není, kde brát na splátky. Nejdříve se bojíte s věřitelem mluvit. Prostě jste mu neposlali splátku a teď se stydíte. Dluh pomalinku, ale jistě narůstá. Nakonec vás dožene exekutor. Zjistíte, že z dluhu 3 000 Kč je najednou 30 000 Kč a částku musíte uhradit ihned.

Exekutor se poptá v bankách, kde máte účty a na nich zabaví dané prostředky. Poptá se i u vás v práci, napíše mzdové účetní a ta vám bude strhávat peníze rovnou z výplaty. Nesebere vám tak vše, takzvané nezabavitelné minimum zůstává. V tomto konkrétním případě je to 10 051 Kč. Ty peníze, co dostáváte nad tuto částku, půjdou na úhradu exekuce. V našem konkrétním případě budete mít 15 měsíců po 2 000 Kč pryč z výplaty, aby se dluh umořil. Po tuto dobu nemáte šanci si někde přivydělat. Vše byste stejně odevzdali exekutorovi.

Na nic víc nemáte

Pokud máte zaměstnavatele, který pro vás najde pochopení, bude souhlasit s tím, že vám výplatu dá v hotovosti. To není samozřejmost. Spousta z nich to nechce dělat a posílá peníze dál do banky. Ta, protože byla o existenci exekuce informována, vám zmrazí veškeré peníze, než dluh zaplatíte. Můžete si 1x vybrat 4 500 Kč a pak máte utrum.

Dostali jste se tak do situace, kdy budete více jak rok pracovat, zaplatíte dluh ve výši 30 000, ale po celou tu dobu nebudete mít v kapse ani vindru. Nemáte si z čeho nakoupit jídlo či zaplatit ubytování nebo si koupit třeba kalhoty.  Banka sice ochotně přijme celou výplatu, co vám poslal zaměstnavatel, ale bude ji blokovat do doby, než jí exekutor uvědomí o skončení exekuce.

Pomoc od státu nečekejte. Řeknou, že vyděláváte dost

Nikdo z nás nedokáže žít zcela bez peněz po dobu jednoho roku. Dřív nebo později zjistíte, že bude zkrátka lepší tu výplatu nemít, protože pak vám ÚP zaplatí alespoň tu ubytovnu a dostanete příspěvek na živobytí. Budete-li podvádět a seženete si práci načerno, tak vám všechny vydělané peníze zůstanou.

Proč to píšu?

Šlo mi o to, abych poukázal na dnešní stav, kdy prostě nemáte na to, zaplatit případnou exekuci jakkoliv vysokého dluhu, když nemáte „nadstandardní“ příjem.

Určitě máte pravdu, když řeknete, že dluhy se mají platit. Máte pravdu i v tom, že se má každý snažit si vydělat na své potřeby sám a nespoléhat se na pomoc ostatních. Jsou ale mezi námi lidé, kteří nemají šanci své dluhy splatit nebo si na sebe vydělat slušně a bez pomoci cizích. Kvůli špatným zákonům pak tyto lidi děláme závislými na sociálním systému. Je proto potřeba správné nastavení zákonů a sociálně slabým tak ukázat naději a vidinu toho, že se i oni mohou dostat z dluhů, aniž by kvůli tomu byli na samém sociálním dnu. Na oplátku se budou třeba jen více snažit a my ostatní na tom nakonec vyděláme.

Jan Kubačák, koordinátor projektuPomoc lidem v sociální nouzi