Nezisková organizace Českého velkopřevorství suverénního řádu Maltézských rytířů – Maltézská pomoc má od 1. dubna nové vedení. Dlouholetý ředitel Jiří Juda, který se zasloužil o významný rozvoj organizace, odchází do důchodu. Na jeho místo nastoupí Andreas Weiser, člen rady zapsaného spolku Sdružení Neratov. Nový ředitel má v plánu dále zvyšovat standard nabízených služeb a soustředit se na rozvoj vzdělávání zaměstnanců Maltézské pomoci.
V čele Maltézské pomoci působil Jiří Juda přesně čtrnáct let, na místo ředitele nastoupil 1. dubna 2009. Svým působením se významně podílel na rozkvětu organizace a nastartoval služby osobní asistence na nejvyšší úrovni. „Děkuji pracovníkům Maltézské pomoci za vše, co jste pro naši společnost udělali a ještě uděláte. Přeji vám stejnou radost z toho, že svojí činností pomáháte potřebným, jako jsem ji měl a mám já. A prosím – pomáhejte s úctou a laskavostí. Panu Weiserovi i celé organizaci přeji úspěchy při dalším rozvoji Maltézské pomoci,” říká.
Weiser se přesune do ředitelského křesla Maltézské pomoci z pozice vedoucího pražské centrály, kde působil od 1. října. 2022. „Mým cílem je zesílit a rozvinout tým tak, aby byla Maltézská pomoc natolik finančně a personálně silná, aby i nadále mohla plnit svoji misi; pomáhat potřebným s úctou a laskavostí, protože na prvním místě jsou naši klienti,” přibližuje své vize nový ředitel.
Smysl v této práci nemusíte hledat, ten tam zkrátka je
Weiser se narodil v německém Stuttgartu, po studiích dirigování v Berlíně a na AMU v Praze působil v Symfonickém orchestru Československého rozhlasu Praha, dále jako šéfdirigent a ředitel ve Filharmonii Jena, Filharmonii Hradec Králové a ve Státní opeře Praha. Jako dirigent hostoval například v Německu, Itálii, Francii, Španělsku, Monaku, Švýcarsku, USA, Argentině a Kataru. Založil podpůrné sdružení pro projekt bydlení a socializace sirotků v Jeně, od roku 1990 je členem Sdružení Neratov, které se zaměřuje na sociální péči. „Je to úžasná skupina lidí, kteří pracují s handicapovanými klienty. Ti jsou pod dobrým vedením velmi schopní. Stejné je to v Maltézské pomoci – vidím to především u osobní asistence seniorů. Když jsou “odloženi“ v domovech, příliš rychle stárnou. Mají-li však aktivizační službu a jsou v kontaktu s dalšími lidmi, proces se výrazně zpomaluje. Naopak se některé schopnosti dokonce vrací. Je úžasné vidět, jak tito lidé vzkvétají,” popisuje Weiser. Do Maltézské pomoci se bývalý dirigent dostal během pandemie koronaviru. „Přemýšlel jsem o tom, že bych mohl dělat něco úplně jiného, ale neměl jsem konkrétní představu. Pak jsem dostal nabídku pracovat v Maltézské pomoci – to je velmi vzácná nabídka, protože smysl v této práci nemusíte hledat, ten tam zkrátka každodenně je,” říká.
K rozvoji kvality služeb Maltézské pomoci patří i nové formy vzdělávání. „Různé vzdělávací “předměty”, jako je například první pomoc, lze dnes absolvovat formou zážitkového kurzu. Chceme vzdělávání udělat zajímavější nejen pro letité zaměstnance,” říká Weiser a doplňuje: „Potřeby klienta v sociálních službách jsou nejen biologické a sociologické, ale také psychologické a spirituální. U spirituální potřeby dochází snadno k nedorozumění; mnoho lidí si myslí, že se jedná pouze o náboženství, ale není tomu tak. Může to zahrnovat kulturu či vzdělání. Jsou klienti, kteří cítí potřebu hovořit s asistentkou o osobních věcech, a proto bychom chtěli tento aspekt postupně “rozsvítit“ a rozšířit našim asistentkám obzory, aby se takových situací neobávaly a byly na ně dobře připravené.“ Maltézská pomoc měla zpočátku pouze několik zaměstnanců a velkou část činností vykonávali dobrovolníci. Za dvacet let své existence se rozrostla o více než 200 zaměstnanců a zhruba 500 dobrovolníků. K centrálnímu sídlu v Praze přibylo dalších dvanáct poboček v Česku i na Moravě, od chvíle vzniku využilo služby Maltézské pomoci více než 10 tisíc lidí. V současné době patří mezi největší poskytovatele osobní asistence pro seniory v Česku.
Autor: Monika Rohlenová
