Otrokovice

Rouška se stala symbolem boje proti koronaviru, symbolem toho, že nám záleží na druhých – nošením roušky chráním tebe a ty chráníš mne. A švadlenky v celé republice nám svou prací poskytly možnost se chránit. Bez nich by počet lidí infikovaných koronavirem byl mnohonásobně vyšší. Každé z nich patří velké poděkování.

Já jsem poznala malou část z velkého množství zapojených. Proto mohu psát jen o nich. Některé jsou v naší skupince od začátku do konce, některé se průběžně připojovaly a odcházely dle svých časových možností a sil. Některé šily celý den, víkend, některé po večerech, kdy šly děti spát, jiné po práci, další mezi studiem skript. Snaha pomoci ostatním spojovala u stolů s nůžkami, žehličkami a šicím strojem rodiny. Zapojovali se manželé, ale i děti, rodiče či jiní příbuzní. Ať už vlastní pomocí či tolerancí značné časové zaneprázdněnosti švadlenek. Pocit solidarity a snahy pomoci ochránit jiné lidi vyrobenou rouškou byl prostě silnější než domácí práce, které zůstaly poodsunuty nebo převzaty jinou osobou. Protože pomáhat si bylo nadřazeno jinému.

Roušky nešily cizí lidé, zapojovaly se Vaše sousedky, ženy a muži, se kterými se míjíte na chodníku či nabíráte spolu rohlíky do sáčku. Protože pomáhat si nemusí být anonymní, děkuji tímto všem zapojeným a připojuji jejich fotografie. BÍLKOVÁ Adéla, BLAHUŠOVÁ Jitka, BUNGANIČOVÁ Eva, ČÍŽOVI Monika a Kamil, DANIELOVÁ Jana, DVOŘÁKOVÁ Vlastimila a MACŮRKOVÁ Libuše, GAJDŮŠKOVÁ Linda, GAZDOŠOVÁ Jana, HANZLOVÁ Markéta, HLOBILOVÁ Michaela, HONZÍKOVÁ Magda, HUSKOVÁ Renata, HUTLOVÁ Zuzana, JADBERG – Monika a Martin JADRNÍČKOVI, KONEČNÁ Katka, KORČÁKOVÁ Erika, KOVÁŘOVÁ Jana a BALÁŽOVÁ Vojtěška, KNEDLOVÁ Romana a KRIZAN Jan, KOUTNÁ Marta, KROUPOVÁ Míla, MÁŠOVÁ Jaroslava, MORÁVKOVÁ Naďa, PÁNKOVÁ Jana, POSPÍŠILOVÁ Lenka, PROCHÁZKOVÁ Eva, RAČICKÁ Gabriela, RAFAJOVÁ Marta, SYSALOVÁ Vendula, ŠULCOVÁ Petra, Karolína a Viktorie, ÚLEHLOVÁ Valerie, VALDOVÁ Miloslava, VÁVROVÁ Beáta, VOJTKOVÁ Jarmila, ZACHOVALOVÁ Markéta, ZEZULKOVI Renata a Stanislav.

 

Děkuji všem švadlenkám. Byla radost se s Vámi potkávat a alespoň chvilku si s Vámi popovídat. Přeji všem pevné zdraví a ještě jednou Vám děkuji za všechny potřebné lidi, kterým roušky slouží.“

Romana Rochovanská

Olomouc

Je pondělí ráno a kolegyně přichází s rouškou, ušitou od maminky, tou dobou není nic povinné. Pro asistentky a asistenty roušky také docházejí a to rychle. Objednat nejdou. Nevyzkoušíme sílu sociálních sítí? Vkládáme naši fotku s prosbou na facebook. Přemýšlím, kolik kamarádek asi umí šít. Ještě ten den se nám ozývají zájemci, někteří už odesílají balíky s prvními rouškami, oslovují nás organizace, které šijí ve velkém. Dojde to tak daleko, že večer je naše prosba zveřejněná na aktuálně.cz. Do rána je v mailu několik odpovědí a fotek s ušitými rouškami. Zapojují se i rodinní příslušníci našich klientů, kolegyně a naše rodiny. Dobrovolníky s rouškami prosíme i o zaslání do pražského a brněnského centra, kde jich také není nazbyt. Během 14 dní se nám podařilo shromáždit přes 300 ručně ušitých roušek.

Tímto bychom rádi poděkovali všem těm, kteří se zapojili do šití, i těm kteří svou pomoc nabízejí jinými způsoby.

Děkujeme Janě Povýšilové, Markétě Knápkové, Markétě Lorencové, Veronice Goldové, rodině Sejkorové, panu Kousalovi, Dorce Karlíkové, Marii Brabcové, Lence Sentlové, maminkám z Milotic, všem rodinným příslušníkům našich klientů i těm, kteří si nepřejí být jmenováni.

Anežka Troppová

Brno

Roušek jsme dostali 125 ks od dobrovolníků, které shlukuje web sijemerousky.cz (svoz techto roušek je v Divadle na Provázku) a 20 roušek od paní Bohumily Bučkové.

Markéta Studená

Praha

Dezinfekce a roušky jsme získali od Centrum sociálních služeb Praha. Roušky dáváme asistentkám a terénním pracovníkům, případně klientům v pomoci lidem v sociální nouzi. Celkem jsme získali 100 respiratoru, přes tisíc jednorázových roušeka přibližně 50 l dezinfekce. Množství stále přibývá.

Radka Valíšková

Žatec

Děkujeme za ušití roušek: Lence Pazderové, Kateřině Slavíkové a společnosti Kamarád – LORM. Ochranné štíty dodal a vyrobil Václav Bureš.

Romana Kubínková

Uherské Hradiště

Čas koronavirové nákazy přinesla do naší společnosti mnohé změny, které se promítly i do dobrovolnických aktivit. Ani naši dobrovolníci nezůstali pozadu a někteří vytáhli šicí stroj po mnoha letech s jasným záměrem. Spojili jsme své síly s rodinnými příslušníky, kamarády a dali se do šití roušek nejen pro sebe a své rodiny, ale i pro obdarování pracovníků a klientů v naší sociální službě, pro zdravotníky, seniory i osoby se zdravotním znevýhodněním. Uvědomili jsme si, že i tak malá věc jako rouška je velkou pomocí pro ty, kterým se nedostává.

Děkujeme všem, že jste se spojili a snažíte se pomáhat, že cítíte zodpovědnost za společenství, ve kterém žijeme.

Šumperk

Dobrovolníci již našili okolo 150 roušek, ale počet se stále zvyšuje, jelikož byl prodloužen krizový stav. Roušky šíjí hlavně dobrovolnice z centra Šumperk, 3 dobrovolnice z programu Pomoc osamoceným seniorům a osobám se zdravotním postižením a 3 dobrovolnice a z programu Sociálně aktivizačních služeb pro děti, mládež a podporu rodiny.
Roušky jsou využívány v Sociálních službách pro seniory v Šumperku (domov pro seniory a domov se zvláštním režimem), v Domově pro seniory – Diakonie Sobotín a také dobrovolnice rozdávali roušky osamoceným seniorům v malých obcích.

Děkujeme všem zapojeným, kteří pomohli se šitím roušek!

Přispějte, prosíme, na projekty Maltézské pomoci pomocí portálu Darujme.