Téměř 25 let jsem pracovala v korporaci a opravdu hodně pracovala. Pak přišel náraz v podobě zdravotní komplikace a život se  mi změnil. „Vyvázla“ jsem úplně v pořádku a přehodnotila svůj život.

Začala jsem pracovat na volné noze a zrálo ve mně rozhodnutí kousek svého nově nabytého času věnovat jinému člověku, než jen sobě a rodině. Oslovil mě televizní dokument o Maltézské pomoci seniorům, napsala jsem koordinátorce Ditě a „dostala svoji“ seniorku.


Důvěra a vztah vzniká pomalu. Paní na mě každý týden čeká a když mě uvidí, zazáří jí oči. Zní to jako klišé, ale je to tak. Jsem pro ni kontakt s okolním světem, nemůže už vycházet ven z bytu. I když má ještě syna, který jí pomáhá, je to přeci jenom něco jiného. Poslouchám její příhody z mládí, ukazuje fotky z mládí toho, co zažila, a společně hledáme různé věci na internetu. Nedávno se mi narodila vnučka a paní se nesmírně těší na její fotky a videa. A já se těším na každou návštěvu u ní.

Autor: dobrovolnice Monika (Praha)

Přispějte na projekty Maltézské pomoci pomocí portálu Darujme.