Jak bude společný čas vypadat?

Se svým klientem budete společně dělat to, co ho těší a co vám samotným je příjemné. Nejraději si naši klienti povídají, sdílí radosti i starosti a vzpomínají na dřívější časy, chodí na procházky, poslouchají předčítání knížek, příjemnou změnou je pro ně posezení v kavárně, doprovod na nákup, bohoslužbu nebo krátký výlet, všední dny oživí vítězství ve stolních hrách.

Cíl programu

Cílem programu je psychosociální pomoc seniorům a lidem se zdravotním postižením (fyzickým, duševním nebo mentálním).

Co je k dobrovolnictví třeba?

  • Věk nad 18 let (se souhlasem rodičů 15 let) a mít čas 2 hodiny týdně na setkání se svým klientem.
  • Čistý výpis z rejstříku trestů.
  • Osobní setkání s koordinátorkou dobrovolnického programu, kde si vzájemně řeknete svoje představy a očekávání.

Kam budete docházet?

Naši klienti jsou z Olomouce nebo blízkého okolí. Vy si můžete vybrat, jestli budete docházet do domácnosti klienta nebo raději do pobytového zařízení (tj. Domov pro seniory Pohoda Chválkovice, Klíč – centrum sociálních služeb, Sociální služby pro seniory Olomouc na Zikově ulici).

Co získáte?

Hezký pocit ze smysluplně stráveného času, radost klienta z vašich návštěv, v neposlední řadě podpoříte růst zdravé společnosti a vzájemné sounáležitosti.

Co vám zajistíme?

  • Bereme ohledy na klientovy i vaše potřeby, těší nás, když si obě strany rozumí a je jim spolu dobře.
  • Na první schůzku za klientem půjdeme s vámi.
  • Pravidelný kontakt s koordinátorkou, to znamená, že na všechno, co vás zaskočí nebo potěší, nebudete sami.
  • Také zajistíme vzdělávání kurzy, které pro vás budou přínosné nejen v oblasti dobrovolnictví.
  • Proplatíme případné cestovní náklady MHD za cestu ke klientovi.

Kontakt

“Za svou klientkou jsem začala docházet před dvěma lety. Žije sama, děti ji pravidelně navštěvují, i tak měla vždycky pocit, že jí to nestačí a že se cítí osamoceně. Zprvu jsme si povídaly, spíš šlo o obecná témata. Postupně paní začala víc vzpomínat, víc se otevírala. Mám pocit, že dnes už o sobě víme všechno, ale stejně si hodně povídáme. Začaly jsme chodit i ven, jen tak před dům na lavičku a pozorujeme lidi, to je někdy docela zábava. Na Vánoce jsme si spolu upekly vánočku, konečně jsem se to naučila!” Nikola

“Moje klientka má deprese, je pořád smutná a moc nemluví. Někdy spolu jenom tak mlčíme. Pro mě je důležité, když mi při loučení řekne, ať zase přijdu, že se na mě bude těšit. To pak vím, že dobrovolnictví má velký význam a mně návštěvy dávají smysl.” Jiřina

Nikola a Jiřina, dobrovolnice