Někdy stačí strašně málo, jen otevřené srdce, a za to dostanete nečekaně moc, říká Hana Polišenská

Pobočka Šumperk 18. 05. 2022 


Cena pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci. Tak zní motto Křesadla, ocenění určeného pro dobrovolníky, jež nezištně věnují svůj soukromý čas pomoci ostatním. Stojí za ním Maltézská pomoc a Unie nestátních neziskových organizací Olomouckého kraje, které loni tuto cenu udělily jedenácti osobnostem v šesti kategoriích na základě nominací od občanů nebo organizací z celého kraje.

Pravidelná pomoc po tři roky v domově důchodců

Křesadlo 2021 převzala letos v březnu z rukou olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera také Šumperanka Hana Polišenská, jež poslední tři roky ve svém volném čase dochází do zdejšího domova pro seniory jako dobrovolnice místní Maltézské pomoci. „Hana Polišenská učí jazyky na šumperském gymnáziu a i přes pracovní vytížení je schopná věnovat čas a hlavně energii klientům z domova pro seniory, pro něž je nenahraditelnou, usměvavou a pozitivní silou. Seniorům, kteří nemají tak častý kontakt s rodinou a jsou velmi osamocení, je schopná během chvilky změnit náladu
a doslova je nabít energií. Navíc ji tato práce naplňuje a vnímá ji jako své poselství,“ říká Leona Krejčí, vedoucí šumperského dobrovolnického centra Maltézské pomoci, jež Hanu Polišenskou na ocenění navrhla. Podotýká, že „její“ dobrovolnice drží rekord v počtu „odpracovaných“ hodin, jen loni jich odsloužila téměř tři sta.

Do domova, který padá pod příspěvkovou organizaci Sociální služby pro seniory Šumperk, dochází paní Hana poslední tři roky a věnuje se tu nejrůznějším aktivitám. Počínaje setkáváním se seniory a jejich doprovázením a dovážením na pravidelné víkendové bohoslužby do tamní kaple přes pomoc během akcí organizovaných domovem, jako jsou třeba společenské a sportovní hry, koncerty či kvízy, až po pečení perníčků pro klienty na Mikuláše nebo předávání přání a dopisů od studentů a dobrovolníků o Velikonocích.

Někdy navštěvuji seniory i každý den

„Ve všední dny chodívám do domova alespoň jedno odpoledne navštěvovat klienty na různých odděleních, z toho uzavřeného je beru především na procházky buď po prostorách domova, třeba do zimní zahrady, kde můžeme posedět u kávy a zákusku, nebo ven do zahrady,“ popisuje obvyklé chvíle trávené v domově Hana Polišenská. Pokud ale je třeba, navštěvuje seniory každý den. Náročné podle ní bylo zejména první zimní „covidové období“, kdy se všichni klienti domova ocitli v izolaci. „I přesto se mi podařilo těm svým seniorům alespoň na dálku pomáhat. Zajišťovala
jsem pro ně různé nákupy nebo dezinfikovala balíčky od příbuzných. A v době, kdy covid postihl také značnou část personálu, jsem během vánočních a novoročních svátků a o následných víkendech ještě se dvěma dobrovolnicemi pomáhala při rozvozu a podávání stravy na odděleních a na pokojích,“ vzpomíná na nelehké období jedenašedesátiletá dobrovolnice.

Nezištnou pomoc Hany Polišenské v době koronavirové pandemie velmi oceňují zaměstnanci domova i vedoucí šumperského dobrovolnického centra Maltézské pomoci. „Přestože byly vánoční svátky, kdy mnoho lidí zvolí spíše pohodlí a klid, paní Hana navzdory riziku onemocnění pomáhala domovu a dělala rovněž společnost seniorům, kteří byli v izolaci kvůli covidu. Za to jí patří velký
obdiv a poděkování. Jsem moc ráda, že ji mám ve svém týmu,“ zdůrazňuje Leona Krejčí a dodává, že klienti domova se na společnost Hany Polišenské velmi těší a s řadou z nich má osobní vztah. „Setkávání a práce se seniory mě velmi těší, obohacuje a také nabíjí. Jsem opravdu vděčná za to, že mám prostor a mohu volný čas věnovat někomu, kdo to potřebuje a hlavně komu to velmi pomáhá. Někdy totiž stačí strašně málo, jen otevřené srdce, a za to dostanete nečekaně moc,“ reaguje Hana Polišenská, jež je velkou motivací pro ostatní dobrovolníky.

Autor: Zuzana Kvapilová, Šumperský zpravodaj