Dne 12. prosince jsme již potřetí hráli s dobrovolníky Maltézské pomoci Centra Šumperk pohádku dětem z dětského domova. Po úspěchu s Dvanácti měsíčky a Červené Karkulce s „megavlkem“ jsme vsadili na výchovně-vzdělávací klasiku O Budulínkovi.

V našem zmodernizovaném pojetí byl Budulínek asi o dvě hlavy vyšší, než jeho milovaní prarodiče, žel i tak byl nucen namísto sportování sedět zavřený doma a cpát se kaší. Naštěstí mu s kalorickou bombou pomohla dobrosrdečná liška, která byla mnohem trénovanější než náš dědečkem a babičkou zhýčkaný Budulínek. Posadila si jej mrštně na ocásek a už s ním pádila přes hory a doly do liščí nory. Zde dostal malý klučina lekci o budování sourozeneckých vztahů, neboť liška ví, že jedinou zárukou šťastné budoucnosti je dostatečný počet vlastních dětí. Těch také postupně přibývalo, až dědeček s babičkou, temperamentně vřískající na rozladěnou kytaru a plechový buben u liščí nory, nestíhali plnit batikovaný pytel. Vše dobře dopadlo, děti získali kladný vztah k divokým zvířatům, Budulínek další porci kaše a babička s dědou angažmá i na příští rok…

Nakonec jsme si společně zapěli po několika poskládaných slokách vánoční koledy, zalumpačili si s liškou a vesele se rozloučili vstříc stříbrné adventní…

Za šumperské Centrum sepsala Aneta Svozilová