Šumperské centrum Maltézské pomoci obdrželo čestný titul Hermanna Buhla. Cenu, udělenou starostou Starého Města pod Sněžníkem a spolku Moravská Pohraniční, si již podruhé odnesla koordinátorka dobrovolníků Leona Krejčí, která místní centrum pozdvihla, zvýraznila ve městě jeho aktivity a zapojila spoustu místních do pomoci osiřelým dětem a osamoceným seniorům. Krejčí obdržela první ocenění v roce 2022 a druhé v listopadu 2024. Ocenění si převzala při organizaci mikulášské jízdy vlakem pro osiřelé děti z Dětského centra Ostrůvek.

Cena se uděluje místním lidem, kteří stejně jako Hermann Buhl rozvíjí město a okolí neobvyklým způsobem a starají se o dobro místní komunity.

Kdo to byl Hermann Buhl?

Hermann B. (* 5. 8. 1859 Staré Město pod Sněžníkem, † 14. 2. 1927 Staré Město pod Sněžníkem) nejprve studoval na reálném gymnáziu v Uherském Hradišti a pak na průmyslové akademii v Saské Kamenici (Chemnitz) v Německu. Již 1881 se ujal vedení bělidla v rodišti, jež postupně modernizoval. 1885 mu otec předal vedení rodinné firmy. V Malé Šťáhli u Bruntálu a v Rýmařově 1892 a 1899 zakoupil další bělidla. 1918 přijal funkci prezidenta starého těžířstva na grafit s názvem Altstädter-Alberti-Graphit-Bergbau Gewerkschaft A. &; M. Buhl a byl mu též přiznán stavovský titul Ing. Ve Starém Městě koupil továrnu na nitě a barvírnu (1920) a v Žacléři u Trutnova strojní přádelnu lnu (1922). Své znalosti chemie se snažil uplatnit např. v pokusech se získáváním chlóru ze soli kamenné elektrolýzou. Stejně jako otec pracoval s velkým nasazením a po dlouhou dobu jako komunální politik. V rodišti byl od 1891 městským radním a v období 1894–1916 starostou. 1898 dal na vlastní náklad postavit budovu berního úřadu, 1902 zřídil elektrárnu, 1903 obdržel čestné občanství, po povodni 1903 dal regulovat řeku Krupou. Inicioval zřízení měšťanské školy (1907) a stavbu místní dráhy Hanušovice – Staré Město. Zasedal jako prezident v její správní radě. V okresním silničním výboru prosadil výstavbu silnice ze Starého Města do Branné a do Velkého Vrbna. 1926 přispěl k vybudování spolkového domu v rodišti. Tam byl i předsedou německého Schulvereinu a městské spořitelny, členem okresní školní rady a Sudetského horského spolku.